Vlivem canisterapie dochází k povzbuzení duševního vývoje dítěte. Děti jsou v přítomnosti psa uvolněnější a více motivované k práci i k výuce. Ke zlepšením může docházet i oblasti sociálního kontaktu, zvýšení sebevědomí a sebeúcty. Často plní roli kamaráda, nebo sourozence, kterému se dítě svěřuje i s věcmi, které se bojí říct dospělým. Pes nekritizuje, nehodnotí a nevyčítá. Pomáhá při řešení vnitřních konfliktů a pomáhá při pocitech osamělosti. Ty nejmenší učí rozlišovat živé a neživé, seznamují se s rozmnožováním, rozením mláďat a se smrtí. Děti ve školním věku mohou převzít zodpovědnost a učí se tím starat a pečovat o druhé. Buduje si tím odpovědnost a samostatnost. Učí se díky kontaktu se psem lépe rozumět potřebám a pocitům, což vede k rozvoji empatie. Pokud si dítě osvojí vhodné zacházení se zvířaty, usnadní mu to do budoucna zvládání mezilidských vztahů.